Popsaný papír písmem,
v hlavě myšlenky žijí,
spálíš ho v ohni přísném,
svíjí se jak houf zmijí.
Slova vepsaná shoří,
popel rozfouká vítr.
V nekonečném moři,
naději maják svitl.
Ale Sirén volání,
zatemní mysl tvoji,
k útesům tě nahání,
kde pravda pevně stojí.
Potopíš se do hlubin,
a uzavře se voda,
když naději zahubí,
pak na dně smrt tě hlodá.
ano.. a tak musíme dělat všechno proto, abychom udrželi na živu, alespoň její jiskru..
17.02.2013 19:06:01 | Emily Winnacott
Zaujala, dojala... vítej.
25.11.2012 14:07:52 | Lilien