Potemnělé Vánoce

Už čtvrtou zimu,
třičtvrtě doma rodiny,
uvnitř steskem hynu,
v sobě velké trhliny.

Vánoce jsou svátky klidu,
nenastanou-li zlé dny,
kdy člověk nemá ani sílu,
zdají se mu jen zlé sny.

Pro nemoc přes naši snahu,
táta prohrál těžký zápas,
má duše padla na podlahu,
mozek myslet dostal zákaz.

Vánoce tu jsou a budou,
pro mě však jen smutkem tím,
temný obraz s černou stuhou,
tátu více nespatřím.