Sbohem, Monty...

Anotace: Na Štědrý den zemřel jeden z nejhodnějších koní, jaké jsem měla tu čest znát. A pro něj jsem napsala tuto básničku. Jeho život skončil náhle a nečekaně, o to větší je to rána pro lidi, kteří ho milovali. Alespoň, že jemu je už dobře... On už je Tam...

Skončily stopy, jen sníh bílý je dál,

Prázdný štont zůstal, kde jsi ty stál.

Andělé odvedli tebe moc brzy,

Zůstalo po tobě prázdno a slzy…

 

Na Štědrý den přišlo smutné rozloučení,

Nechápe nikdo, proč už tu není,

Ten nejhodnější kůň, jaký mohl být,

Proč asi nemohls dál s námi žít…

 

Já ale vím, nebe nemá přece vady,

Tak lituju víc ty, co zůstali tady…

Sami… Čas obrousí smutku hrany…

Vždyť musel jsi jít, osud byl už daný.

 

A teď už je dobře pro tebe jen,

Na zelené pastviny byls odvelen…

Monty… Opatruj z nebe paničku,

Té navždycky zůstaneš v srdíčku…

 

Já sama tě směla jen letmo znát.

V paměti i tak budeš napořád.

Sbohem.