Úryvek z debaty básničkářů. II

Ach..kéž pravdu bys měla,
kdybys jenom část věděla.
Věděla o lásce která věčí je,
než moře a dálky zářivé,
Že srdce bolí a bolí už dlouho,
to nikdo neví co do něj v klouzlo.
Však dálka, krása a poměry,
bráni mi v mém snažení,
prostě čas všechno zpraví,
to říkávám si od mládí,
ovšem pochybuji o tom,
vždyt až pouši jsem v tom,
zkouším myslet na jiné věci,
však nikdo neví jaké je to přeci.
každý máme jiné sny a jíná přání,
tak proto dnes už nemám stání.
nemám stáni na jednom místě,
cestovat musím to vím jistě.
Myslím že zpověd je už nakonci,
snad nepodobám se lakomci,
že jen trochu štěstí a lásky bych chtěl,
přece bych na to aspon PRÁVO měl!!