Pole jsou potažená bílým suknem,
kočem svým jedu v čase smutném.
Duši je hořce, v těle tolik pustém,
prahnu po lásce, horoucích ústech.
Cesta je táhlá,kamenná,nemilosrdná,
jsem nevraživ, niterně téměř u dna,
Sužuje mne mráz, celý měsíc leden,
krutý je tak,jak jiný býti nedovede.
Mno...trošku sluníčka by prospělo...néé,že zase zmizne:)
22.01.2013 22:11:30 | střelkyně1
Je pěkná... jen až moc historická na mne...o:)
22.01.2013 21:24:18 | Písnička...
Ano,
ladná křehká bytosti...
Děkuji za návštívení mé a jsem s přítelskými pozdravy.
Martin
22.01.2013 22:12:22 | kudlankaW
ve svém stylu:-)
22.01.2013 21:15:49 | Robin Marnolli
Mno tedy nač tanečky provádět...
Stará báseň prošla zásadnější úpravou a ta je nyní zde :)
22.01.2013 21:19:34 | kudlankaW