Láska zhmozní nenávist

Anotace: Když je člověk po bolestném rozhovoru.. krátká tvorba za 10 minut

Za jakýkoli komentář nebo názor budu ráda..

Nenávidím když ses na mě podívala
proto jsem to možná udělala
Nenáviděla jsem když ses smála
protože já to vážně brala.

Nikoho neměla jsi ráda
a já skládám jen černé verše
pro mě to byla možná zrada.

nevím jak popsat
přes slzy nevidím na to
teď jen se mi chce řvát
Sebe se ptám: stálo to za to ?

Sebe držela jsem na uzdě
teď však už nevím kudy kam
na nenávist už je pozdě
smutek je jediné co mám.

Černé verše na černém podkladu
dala jsem ti vše, co mohla jsem dát
Máš teď nade mnou úplnou nadvládu
a jsem tvá loutka se kterou můžeš si hrát.

Teprve na druhém břehu
si odčiním vše špatné
najdu tu něhu však je to nevratné

Tak vem si nůž
a já vezmu laso
bodni ho do mě už
než lano kolem krku obtočím-lásko

Nechci už slyšet větu
„sbohem ti dávám“
proto já říkám nazdar tomuto světu
naději na štěstí absolutně vzdávám.

Po kolejích se vytrácí neznámá doména
tak zmíněná dívka-bohužel bez jména
v rukou nese si
všechna srdce zlomená.

Nechalas mě samotnou
strachem však já zavírám oči
miluji tmu nehmotnou
nechci vidět, jak čas se točí.



Broukám si slova, do rytmu deště,
sen navždy usnout, však nechci to ještě..
ne teď když jsem ztrápená v podobě její má láska je zhmotněná,
však i ona bude smutná, když se dozví,že já už jsem ztracená…