Slza padá na tvář,
nostalgicky sleduješ polární zář.
Prsty bubnují po rudém moři,
uvnitř Tebe to tepe,hoří.
Snad řvát by si chtěla,
už nechceš být naivní,jak by si měla.
Závěje sněhu padli na Tvé srdce,
vrátit zpět se dá lehce...
obsah krásnej , jen ten konec malinkato překvapil..ale asi to tak mělo být ne? jo!
19.01.2007 00:34:00 | Nút