Sladká minulost

Kyselý je med těch včel
v myšlenkách zástava
proč to nikdo nevěděl
že konec nastává
se solí snoubila se cukřenka
kniha naše roztrhána

už nenosí mi tvá modřenka
zprávy na dobrá rána
zůstaly řasy potřísněny
z života jen šedivý krám
z lastur slyším marné steny
lentilky skládám na poličku
ať barevný svět trochu mám
pod hvězdami spím v domnění
že stanu se jednou z nich
že měsíc mě tu promění
na pouhý prach ve dlaních

že brzy zapomenu
jak trhali jsme spolu chrpy
jak dostala jsem bílé růže
nevím, proč tím teď trpím
a už nemám ráda muže
ani sny co o vás se mi zdály
člověk se jen tak neoprostí
proč jsi tenkrát do rozhledny
vyryl ty naše iniciály
co jsou už sladkou minulostí

a kdo teď usne
vedle mého boku
do kuropění
a přiblíží se k tělu
a kdo pohlédne
a nebude se bát

soutoku

rozpuštění

v mém karamelu…