Překonal Moravu a už je v Čechách
vedou jej nedbale položené pražce
dychtivě krajinou otevřenou spěchá
cestující čtou si – nebo spí tak sladce.
Kola narážejí do svršků kolejí
spatřuji bezvládná těla uvnitř kupé
konají pohyb ač jej konat nechtějí
vlasy vlají – hlavu opustí i tupé.
Rozmanité osudy i charaktery
nezúčastněně míří cíli své cesty
vagóny rozváží je mnoha směry
neb není známo, kde ukrývá se štěstí.
Tohle mi připomnělo něco co bylo hodně dávno i hudbu která to spojovala...takže díky za dobrou nastartovanou vzpomínku...zase jedno zrnko do mozaiky :)
31.05.2013 11:00:17 | xoxoxo
Mně nepřijde ani tak smutná. 1.sloka - reportáž, 2.-úsměvná, 3.-filozofický nádech SUMA: LÍBÍ
26.05.2013 11:04:12 | Inna M.
Děkuji vnímavá Inno.
Máš brilantní postřeh a cit.
Mé pozdravy a krásný den přeji.
Martin Kristián Kudláček
26.05.2013 15:57:56 | kudlankaW
Taková smutná,jako dnešní deštivé ráno...
26.05.2013 10:09:16 | Kett
Milá Kačko,
je tomu tak, přesně jsi zachytila mé niterné pocity z jízdy vlakem.
Mé díky míří k Tobě krásná...
26.05.2013 10:19:27 | kudlankaW
Fajnová zavázaná vlakovka, pane:-)
26.05.2013 07:39:30 | Robin Marnolli
Zdravím Tě Robine.
Děkuji za milá slova.
Báseň inspirovaná mou pondělní cestou vlakem do Prahy.
Jsem z přátelskými pozdravy.
Poetik M.
26.05.2013 09:56:33 | kudlankaW