Pro ženu kterou strácím

Anotace: Pro někoho o koho už jsem přišel..ale miluju ho víc než sebe.. asi ani basen není..spíš sem založil vlastní styl psaní :(

Oči jak ze skla ted utvořené,
před pláčem byly tak nádherné.
Slzy z nich tečou ted napolštář,
proč život je tak hnusný lhář?

Chvíli doufáš že štěstí máš,
pak příde rána kterou znáš.
Srdce ti ztěžkne jak kámen,
a se vším je najednou provždy ámen?

Naco je láska když chováš se jak vůl,
v srdci ted projíždí ti ze dřeva kůl.
Vždycky jen doufáš..je to to pravý,
sám si to posereš si prostě marný.

Nemáš nic co má zprávný chlap mít,
pořád jen dokola chceš snít a snít.
Já už znova nechci chodit po světě,
a vědět že ta kterou miluji se trápí kvůli mě.

Prosím, odpust mi..a já tě už nezradím,
všechny tyhle věci ti vynahradím.
Udělám všechno klidně pohnu světem,
hlavně změním sebe pokud zkončím v obětí tvém.

Před tebou jsem se choval jak nějvěčí hovado,
nenaviděl sem lidi, to se ted změnilo.
Ukazalas mi ze i s lidmi se da zit...
prosim nenech mě zase jen snít..

Já vím znáš spousty těch řečí co do prázna znějí,
a přesto se potom všechny ty věci dál dějí.
Ale podnešku vím že se to opravdu změní.
Představa toho že jsem tě stratil,
že jsem ti ublížil že jsem tě zranil.

Mám chut se zliskat za to co jsem ti udělal,
ale prosím věř mi..já vím že jsem to podělal.
A nikdy už nechci vidět tě plakat,
je to horší než ve vodě po dechu lapat.
Rači at zemřu než abys trpěla,
protože tvé srdce pro mě je lucerna.
Která svítí mi na cestu temnem,
jen ona provádí mě životem.
Ve chvíli kdy si mi poprvé napsala,
do mýho srdce si jméno své zapsala.
já nečekal že někdy budu milovat,
A tys to změnila jen tebe chci malovat.
ve svých představách ve svých snech,
oživotě a o všech těch krásných dnech.
O životě s rodinou a s pěkným domem,
možná to všechno chci honem.
nevím kolik času mám abych ti vše řekl,
kdybych byl ted utebe na koleno bych klekl.
Řekla bys ne před měsícem i dnes,
ale já bych věděl že stebou letím do nebes.