Orchidej

Orchidej

Anotace: Melancholie po rozchodu...

Já kráčím...sama.
Orchidej ve váze,
co hledí z okna
a věří, jak usychá,
že přijdeš ty.

Teď klečím...slaná.
Voda na podlaze.
Jarní vzduch chutná
a peří kamsi odlétá.
Jsem kniha bez věty.

Další jaro...a smrt,
slzy na suché orchideji
a prázdno a tma,
voda špinavá od sněhu,
kaluže a v nich oblaka.

Karta z Tarotu...zase Smrt!
Orchidej zničená tone v beznaději,
jen vzpomínky má.
Byla to láska bez všech břehů,
se žárem polibků od draka.

A teď je konec...
Zrníčka prachu bolí, jak uhlíky,
jak důtky snad.
Zase je noc.
Kostlivci tančí.
Zvoní zvon.
Stará orchidej se láme a je pryč.
Vítr jen stupňuje chlad noci.
On měl tu sílu lámat.
Zlomenou květinu znovu nezlomí...
Autor Finni, 23.02.2014
Přečteno 361x
Tipy 8
Poslední tipující: enigman, básněnka, Lůca, Toda, Robin Marnolli, jitoush
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

myslím, že tohle čas od času zažíváme všichni...

23.02.2014 22:02:09 | básněnka

Melancholii trošku rozumím...ale jen trošku;-)

23.02.2014 20:23:43 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí