ODEVZDÁNÍ

ODEVZDÁNÍ

Anotace: Nevím, proč mě to právě teď napadlo - asi že se blíží Den matek...

 

ODEVZDÁNÍ

 

 

každá její vráska

má své vlastní jméno

 

pohled zdánlivě nepřítomný

vidí až před stvoření světa

ač laskavý a vlahý

v kolébce ustaraných očí

pochopí víc než se zdá

odpouští bez ptaní

          (a že ho neoblafneš frází)

 

co asi prožila ta žena

 

mlčky a trpělivě

vyhlíží další víkend

      snad přece...

 

jak vymačkaná citrónová slupka

zapomenutá na dřezu

 

seschlá

                odložená

 

 

Praha, 7.5.2014

 

 

http://www.youtube.com/watch?v=1QZY81dduq0

 

 

Autor Amonasr, 07.05.2014
Přečteno 390x
Tipy 16
Poslední tipující: Inna M., nebech, Párek Bdělý, Jeněcovevzduchukrásného, isisleo, zdenka, Pamína, Záklopka, jitoush, banana, ...
ikonkaKomentáře (25)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

pro mě silná a hluboká básen...výborný!

09.05.2014 20:17:15 | Párek Bdělý

A pro mě prima pocit z takového přijetí - děkuji :-)

10.05.2014 12:31:49 | Amonasr

..největší a nejtrvalejší láska je láska matčina..
..tak to prostě je..pokud se ovšem nejedná o matky..odkladatelky..
..ale o těch tady nemluvíme..že:-)

08.05.2014 08:04:16 | isisleo

V prvé řadě Ti děkuji za vzácnou návštěvu a mám radost, že Tě zase vidím na Literu :-) Jen si dovolím doufat, že Tvé další prodlevy už se budou zkracovat a nebudou-li téměř žádné, pak ještě lépe... :-)

Ano, mluvíme naopak o matkách odložených... A právě pro tu sílu a hloubku matčiny lásky nikdy to odkládání a lhostejnost některých potomků k nim nepochopím. Jakoby se ten šílený a zvrácený ekonomismus, který tak zhoubně jako rakovina pronikl do všech sfér společenského života, promítal stále víc i do osobních vztahů mezi lidmi - nejsi k ekonomickému užitku, tudíž jako když neexistuješ, ba ještě hůře, jsi přítěž. Tohle téma by bylo ještě dlouho nevyčerpatelné...

08.05.2014 10:20:40 | Amonasr

:-))..díky..ale mám nového..koně..a ten mi krade čas..
..uvidím jak dlouho mne bude bavit..a pak se uvidí:-)))

12.05.2014 17:05:33 | isisleo

:-D Tož to pak jo - tak jen ať Tě pořád baví, aspoň občas si ale chvíli doufám najdeš... ;-)

12.05.2014 18:03:40 | Amonasr

:-)))..no právě..baví..jen je jich už nějak moc:-))))stádo se rozrůstá..
..a já tak nějak..nestačím dělit čas mezi staré..starší a nové..
:-)))..kobyláky..aby bylo jasno drahý přítelče;-)

14.05.2014 18:13:57 | isisleo

Takže žádný koníček, ale opravdu kůň či rovnou koně.... :-D Tak to mě dostalo - ale hezky :-))

14.05.2014 18:17:09 | Amonasr

:-)))..znám Tě...a myslela jsem si to.......chicht..
..a mimochodem nikdy nemám malého koníčka..dycky se z toho vyklube..
........kobylák jak hora:-)))

14.05.2014 18:24:14 | isisleo

:-D

14.05.2014 18:25:07 | Amonasr

v kolébce...před znovuzrozením...krásná báseň...krásná píseň...děkuji za ně...z

08.05.2014 00:33:20 | zdenka

Děkuji za citlivé zastavení... :-)

08.05.2014 10:10:33 | Amonasr

ač seschlá a odložená...však stále ŽENA...mockrát děkuji...z.

08.05.2014 10:40:21 | zdenka

Ano - ŽENA hodna LÁSKY :-) I já děkuji :-)

08.05.2014 10:50:19 | Amonasr

No, dostal jsi mě na kolena. Písnička mě vrátila do dětství, víš - ta barva, instrumentace, smyčce - takhle znělo naše rádio před padesáti lety.
K tomu ta báseň. Nechci se zaplétat do hluboké jánemvímjaké filosofie o náhodách, ale dneska jsem v reakci na chlapský pláč psala Bakchovi, že nejvíc mě bolí pláč mojí maminky, je to traumatizující, k neunesení, k zalknutí. A nemůžu před ním uhnout, na hřbitov k hrobu mého bratra ji vozím pokaždé já...
Děkuji, milý příteli.

07.05.2014 22:26:24 | Pamína

jsi silná...neuhýbáš...spoluneseš...spolumlčíš...spolupláčeš...mohu-li, pak DĚKUJI...že spolujsi...z

08.05.2014 00:59:33 | zdenka

Děkuji a objímám Tě, Zdenko. Jestli jsem opravdu silná, pak jen díky takovým empatickým lidem, jako jsi Ty.
Musím se Ti ale popravdě přiznat, že mi dva roky trvalo, než jsem bratrovi odpustila, pokaždé jsem mu u hrobu v duchu jenom nadávala a nemohla jinak při pohledu na ty maminčiny slzy. Při cestě domů jsem zase lála sobě, že nejsem schopná odpuštění.
A děkuji Amonasrovi, že se ujímá témat, která lidi otevírají a sbližují, navíc to umí výsostným literárním způsobem.
Hezký den, přátelé.

08.05.2014 07:52:46 | Pamína

ano, také tomu se člověk učí, neříci, neplač, ač rád by sám ty slzy setřel...ale ,,jen,, spolubýt...obejmout...děkuji.z.

08.05.2014 10:38:23 | zdenka

Děkuji, milá Pamíno, za takto silnou odezvu - některé náhody zkrátka nejsou náhodami, jen neumíme pochopit ten mechanismus, kterým k nám přicházejí... :-) Mámin pláč je vždycky z nejbolestnějších, ale Tvá máma má oproti té z básně přeci jen to štěstí, že si má stále ještě komu poplakat... Je to samozřejmě nesrovnatelné, nicméně připadá mi strašně smutné, když některé mámy ztrácejí své děti už zaživa a ty si na ně vzpomenou tak nanejvýš v termínu výplaty důchodu...

07.05.2014 22:45:41 | Amonasr

Ano, Tvoje básnička je přesně o nich... a nepřeji si nic víc, než aby to bylo klišé (abych zůstala ve Tvé zahrádce).
Jenže není, je to pravda a všichni to kolem vidíme, Tys to dokonce posunul do uměleckého slohu. Tak jim všem alespoň v duchu přeju, aby alespoň tento víkend ...

07.05.2014 22:54:54 | Pamína

Připojuji se k Tvému přání :-)

07.05.2014 23:43:44 | Amonasr

na každé dlani měla asi lásku
pro každou vrásku měla jméno
a ustarané oči slibovaly...

vzpomněl sis na to,když byl jsi malý?

07.05.2014 16:06:04 | básněnka

Já jsem malý vlastně pořád... :-D

07.05.2014 16:07:52 | Amonasr

a to všichni..:-)

07.05.2014 16:12:55 | básněnka

:-D

07.05.2014 16:44:00 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí