rozloučení

rozloučení

Anotace: krátká "básnička" psaná za dlouhé zimní noci

umírám,
umírám když kanou slzy z očí přespolní víly

umírám,
umírám když vadnou pomněnky odtržené zemi

umírám,
umírám když andělé se bojí

umírám, ale ještě jsem tu
vzpomínám co odejde až

…radši neříct, ani tiše
možná jen pomyslet
a,a pak už nevím…

sčítám dny, co snad kdysi byly
provoněné sluncem a prohřáté smíchem
odchází jako podvedená milenka
v dáli ještě hřmí

naposled prominout slzám

poprvé nebát se být sám

Autor Kordula Tomáš, 27.01.2007
Přečteno 273x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Líbí se mi, moc. Jde plná citu...

28.01.2007 10:29:00 | medojed

na umírání času dost...

27.01.2007 21:32:00 | recht

Smátná básenka, plná emocí, myšlenková, ... i muži pláčou.

27.01.2007 21:14:00 | NikitaNikaT.

Mělo tam být smutná.

27.01.2007 21:14:00 | NikitaNikaT.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí