rozloučení

umírám,
umírám když kanou slzy z očí přespolní víly

umírám,
umírám když vadnou pomněnky odtržené zemi

umírám,
umírám když andělé se bojí

umírám, ale ještě jsem tu
vzpomínám co odejde až

…radši neříct, ani tiše
možná jen pomyslet
a,a pak už nevím…

sčítám dny, co snad kdysi byly
provoněné sluncem a prohřáté smíchem
odchází jako podvedená milenka
v dáli ještě hřmí

naposled prominout slzám

poprvé nebát se být sám

…