Lapena bezmocí v smutku a soužení,
vzpomínám za noci, na tiché souznění.
Po roce bez tebe duše mi okřívá,
po roce stýskání i smích se ozývá.
S pocitem chycené laně,
dotknu se tvé chladné dlaně.
Se smíchem vítáš mně ve své blízkosti
a netušíš kolik je ve mně bolesti.
Vzpomínám na to, co nebylo.
Co ze mě zbylo a co v trosku se změnilo.