Sami...
Sami...
Anotace: pro mojí moc, moc smutnou kamarádku - ona se v ní najde…
Ležíte vedle sebe
v liduprázdné posteli
a marně čekáte
na slova, co rány zacelí.
Tvé oči bloudí tmou,
ale stejně nic nevidí,
kdo by se stydět měl
a kdo se vůbec nestydí…?
Vteřinami přetéká
kalich hořkosti po tvářích
a ticho tě trestá
za nikdy nespáchaný hřích.
…
Ráno se líně vkrádá,
ty musíš vstát, je pondělí.
A budeš povinně žít -
než vás noc znovu rozdělí…
Komentáře (15)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk31.01.2007 20:13:00 s.e.n
Asi je to smutnější,nežli by tam v té posteli byl každý sám.Bolest,nebo vina by nebyla tak na dosah,tak krutá.
31.01.2007 08:02:00 Cecilka
...pelyněk je vzácný lék,
trpí chuť, však žaludek
a veškeré trávení
se jím zhojí... obrní?
Na tu chuť si zvyknout můžeš,
věř mi, vím co povídám,
jen těžko úsměv vyčaruješ,
ten ti potom není dán...
30.01.2007 16:00:00 Levandule
Nádherná a pravdivá, protože vím, komu patří... Také jsem jí dnes napsala... dám to sem později... ;-)
30.01.2007 14:47:00 G.P.
Jarka je přísná - hu - ale co, stejně je to hlavně pro tu smutnou...
a roboti už platí
EUR
30.01.2007 14:45:00 G.P.
Díky Járo - má tam být "v liduprázdné..." Díky - je smutná, ale on se s tou kamarádkou ten život nějak moc nemazlí, myslím...
30.01.2007 14:33:00 Jarky
úmysl a soucitění, podpora je tou básni vyjádřena ale jak je to rýmované tak to ztrácí na osobním apelu a spontánním jakoby objetí, takový pocit z toho mám celkově
