Návštěvnost
Identita II
Identita II
Co je komu do mých
prázdných dlaní
jsou jako sklenice
praskají
při úderu o zem
to do hlíny jimi
občas buším
a nedovedu si odpustit
vtloukám se do řad nejnižších
a čekám
až na mě přijde řada
a sním o štěstí
prázdných dlaní
jsou jako sklenice
praskají
při úderu o zem
to do hlíny jimi
občas buším
a nedovedu si odpustit
vtloukám se do řad nejnižších
a čekám
až na mě přijde řada
a sním o štěstí
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk