O důvěře, lásce a úctě dohromady...

O důvěře, lásce a úctě dohromady...

Anotace: x

Říkáš, že si mě vážíš,
ale nevážil sis nikdy ničeho
co jsem pro tebe udělala.
Když jsem ti napsala . . . . . . básničku
druhej den si ji zmačkal se slovy
"to je blbost".
To mě vážně ranilo.
Dala jsem ti svoje city . . . . . . na zlatým podnose
a druhej den ten podnos
našla špinavej, hozenej
do rohu.
A to je to proč ti už věřit . . . . . . . nemohu.
A komu nevěřím
toho nemohu . . . . . . . milovat.
Protože moje láska . . . . . . . má pravidla
a je bez hranic.
Chtěla jsem jen trochu úcty
k životu
jen malej důkaz, že mi . . . . . . neublížíš
a teď už . . . . . . . nemohu.
Autor LadyElis, 12.01.2015
Přečteno 479x
Tipy 9
Poslední tipující: Snizek, Nespavec, Jan Urban, jitoush, Frr, Jort, Lioness
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

I srdce na zlatém podnose může být někdy málo.
A vyhrávají Ti, co milují méně...

01.02.2015 21:09:51 | Nespavec

Slova snadno se svezou po hroší kůži. Ti, pro které básně tvoříme většinou naše slova míjí.

15.01.2015 08:54:09 | Jan Urban

čas je na duši nejlepší lékař ;)

12.01.2015 12:22:18 | Majrenka

V reakci na tvůj komentář jsem napsala minihříčku :) Optimismus nehledej...

19.03.2015 15:29:34 | LadyElis

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí