Projít svou cestou

Pomalu k okraji propasti spěju,
ptám se jak šikovně vyhnout se všem.
Lidské zrůdy si připouštím k tělu,
ze všech těch počinů smutná jsem.

Bojím se zůstat v zapomnění,
odvykám dobrým zásadám.
Pod nohama život cestu mi mění,
podléhám špatným náladám.

Brzy snad zjistím správný recept,
jak ráda se mít a vše docílit.
zatím mé srdce nepřestává brečet,
jak cestu svou projít a nedat se ponížit.