Zas prázdno do srdce přichází,
když blízkost milované odchází.
Jak další ztrátu přežít,
zas to znova prožít.
Božská radost srdce zaplaví,
když se cit lásky objeví.
Úctu k němu chovám posvátnou,
i když věci po něm nezlátnou.
Ten cit se nedá koupit,
kdo ho poznal a nemá,
bude marně světem bloudit.
Snad je na břehu moře,
v kráse západu slunce,
snad v klidu vln.
Jak bych teď na břehu stál,
díval se v dál,
vánek něžný přitom vál.
Ač mnoho bych se snažil,
nade mnou stín,
v duší splín,
na srdci další šrám...