Aurora

Nekonečně dlouhá je cesta tvá - jak polární noc,
kdy Aurora nadhernou září marně zahání Bestie,
jenž nad duší tvou pustou mají plnou moc.
Však druh s druhem- jedině ruku v ruce zmizí...

Chlad přivane Smrt!
...nemožno necítit jak ledově krásná je...ach mrazí...
Ticho je requiem-
až kdesi v dáli je onen mladý Svět...který přežije.

Jen Vesmír pod tebou je prastarý.
Tak otoč svůj zrak, seber odvahu a pozři se do hlubin!
Otázky křičel bys vstříc jiskrám této noci
a doufej si jak chceš- světelné roky vzdálené...jsou odpovědi ku pomoci.

A do svítání ještě pláň je daleká...
Až temné moře nebes vtáhne tě ...zpět pustí jen ztuha.

Však pohleď do dějin...ten příboj nelze zastavit...
v noci jsi sám a přetěžko vyvracet,
že je to Temnoty volání co nedá klid
a šanci zbloudilým domů se živí navracet.

Zamrzla krev v žilách člověka
Marně jsi tápal ve sněhu...býval's druh bez druha.