Neboj se
říct mi, co ke mně cítíš.
  Lásku
        -nebo nenávist?
Pověz mi; jak Ty mě vidíš?
  Jako krásku
        - nebo jak kořist?
Cítím se
roztřesená
- jak v poryvu větru.
Mokrá.
Jak zmoklá v dešti.
Sama
   a
otřesená
         z blízkosti milimetrů.
Jak jiskra
      z Prahy 
v Budapešti.
Tak moc se cítím sama.
         Jak koule dělová,
                   která vyletí,
                        když prší prázdná slova...
Sedimenty života, všem občas hrozí samota..za sebe řvu cosi o kořisti, jen obrátím lícem rub, jsem kráska, co zvířaty se jistí...
08.10.2015 07:27:47 | básněnka