Valkýro srdcí
a Charóne zemřelých citů
odvezte daleko
do Helheimu
za řeku Styx
před vládce Háda
a jeho choť Hel
nešťastnou duši
nezlomeného válečníka
a zlomeného muže
a teď mladá Prométheo
připoutaná na věčnost
k chladnoucímu rudému kameni
praskajícímu větrem žárem i zimou
zkus i přesto
svými něžnými prsty
tesat do skály
Líbí se mi ten nádech starodávných písní v této básni, pěkné.
01.03.2016 21:19:44 | Dis-Con-Nect-Ted