Bezejmenná

Anotace: Slovní průjem

Jsem duševní mrzák co ztrácí svoje ideje,
Masku odhodím a moje sny zmizí,
Odhozený nedopalek hoří pořád dál
A bude hořet dýl než můj vlastní život.
Ztrácím se na cestě životem,
Nevim kudy dál a vim jenom jediný,
Že tudy cesta nevede, zde neni moje místo.

Stranim se kamarádů, stranim se lidí,
Cejtim jenom zradu, vždyť to každej vidí
A když zavřu oči, vidim věci srdcem
Tim, který puká, když kráčim timhle světem
Když vidim lidi válčit, umírat a trpět.
Nevím co jsem, jsem ještě vůbec člověk?

Když racionální myšlení je vytlačeno démony,
Který uvnitř hlavy plodí další zrady
Černej mrak nade mnou i když jinejm slunce svítí
Přes tmu ani nevidim co na mě číhá za rohem.
Copak je to špatně jít si vlastní cestou
Kterou nedláždí mrtvoly, utrpení, slzy?

Jsem snad divná já, když nepřijdou mi vtipný
Vtipy – o mrtvejch negrech, syrskejch dětech,
Kam jsem se to narodila, tady nechci žít
Jsem snad divná já, když posraný autority
Nepatří – mezi moje priority.
Mám to postavený jinak. Radši žít v utopii,
Radši žít na jiný planetě, v kosmu
A opět – probouzím se ze snu

Ztracená existence se sklopenou hlavou,
Jen si kopni, pojď, my jsme na to zvyklí.
Ale jak dlouho ještě necháme si líbit
Rány mocnějších z komplexů někdejších.
Tak řekni, co můžu tady slíbit
Že vstanu a půjdu tvořit lepší svět,
Že revoluce za rohem, nevěřim, kecy

Všechno půjde do sraček, pořád dál a dál
A kolem mě už nikdo, kdo by na vlastních nohách stál
Lížeme prdele těm nahoře
Anální alpinismus je na denním pořádku
Ve všední den, o víkendu ve svátku
A Ty mi tady chceš vyprávět pohádku
O lepším zítřku? Ne.

Motivaci ztrácím s každým dalším ránem
S každou další ránou jsem rozhodnuta zůstat
Ležet, tak, jak mě to na lopatky položilo,
Co, že kolem mě je lidstvo položivo,
Ne, všichni z půlky chcípli
Generace polozmrdů, polomatek, dětí
Se zničenym osudem, co dopadnou jak my
Střední škola naučí tě jen mlčet,
Sklopit bradu ještě blíže k hrudi,
Kde bije ta pumpa jejíž krev tak studí.
Ale aspoň studí, takže víš, že žiješ,
I když každej další den pořád jenom piješ...