Anotace: Člověk by neměl vyvolávat vzpomínky... když není připravený vzpomínat.
Váza s vodou a v ní bolest.
Nožem se snažím zatlačit slzy…
…leč marně.
Tolik činů, co mi vadí.
Tolik kroků, co mě mrzí.
Květiny ledabyle položené,
protože ve váze je bolest.
Vzduch je nasáklý umíráním.
Srdce potichu zlomená.
A zármutek,
co opět dělá ramena.
Úsměv je špatný vtip.
Hvězdy teď pláčou.
Jak jsi to tehdy říkal?
Bez Tebe mi bude líp?
Naopak…
Krev mi teď ze znovuotevřené
rány divoce tryská.
Cítím Tě kolem sebe.
A tak moc…
tak šíleně moc se mi stýská.
Váza s vodou a v ní bolest
u obrovských dveří s klepadly.
A vedle květiny.
Co už dávno,
tak strašně dávno uvadly.
... někdy je i bolest krásná:)(Vím, že nepomůžu, tak jen pár hvězdiček ... že se mi líbilo:)***
11.05.2016 08:03:23 | Ragnell
Hvězdičky přijímám s velkými díky a jsem ráda, že se báseň líbila:-)
11.05.2016 08:19:46 | 666 Idiot MCR