Žene se kůň z perleti,
noční přízrak z astrálu.
Na obloze ku svému knížeti,
Jež upíjí měsíc z poháru.
Byl to jen sen? ale co je potom sen..
Ve snu možná prožijeme celý život
Po něm příjde první den,
jednou, někdo nás probudí.
Po dlouhém spánku, jednou,
procitneme v první rozednění.
Zvedne se kníže z oblohy,
sundá klobouk ze sluneční korony,.
A ta dívka? Sedí tiše,
V očích smutek spíše.
Velice se mi líbí tématicky, jen bych některé verše poupravila. Moc pěkná :-)
08.08.2016 21:45:09 | Ormissia