Maska

Anotace: Snad každý z nás to někdy zažil...

Pozdě večer, když už všichni spí,

schoulím se a schovám tvář do dlaní.

Slzy mi pomalu stékájí po líčkách,

cítím se jako ve smutných básničkách.

Koukám do stropu a usnu až k ránu,

ráno však vypadám jako po flámu.

Nasadím úsměv a nikdo nic nepozná,

upravím se, ať vypadám jak princezna.

Celý den se směji bez přestání,

život si užívám bez ustání.

Večer si sednu a sejmu masku,

pobrečím v koutě a ráno znova,

nasadím úsměv a smutek schovám.