od poledne

někdy ti chybí
třeba jen kousek a chce se slze ven
důvtipně opuštěná
nesetřená
lesklá pod sluncem

někdy jsou konce nečekané
to bolí
možná překvapí
vadnoucí květy
na ostnatých stoncích
loď se potápí

dovolíš vejdeš
bez pozvání "smutku"
opřený v koutě neforemný stín
byl den
i víc
a v řadě skromně
počítal úsměvy kopretin

napsal bych slova do prašné cesty
věděla o všech krocích tvých
než vítr zašeptal a sklidil
to dechem svým náš osud řídil
po březích

potoků vyplavených pocitů

nejsi tu...