Anotace: Samota dokáže být krutá. Obzvlášť ve chvíli, kdy člověk potřebuje pomocnou ruku.
Každý se kolem usmívá,
Drtí mě to, už to ve mně umírá.
Slyší mě tam někdo, já se ptám?
Mé zamrzlé srdce buší, já vím, jsem tu sám.
Kdo mě teď podrží, když to potřebuji.
Šťastnému životu se oddaluji.
Probuďte mě z téhle noční můry,
jsem sám, jsou kolem mě jen stvůry.
já vím že nejsem zrovna fešák, ale stvůra. Tady máš tip za pěknou báseň a já jdu :-)
14.09.2016 18:28:04 | klaun
Ahóóój... tady je stvůra, ale klidně spi, ještě je brzy. Budu se na Tebe hnusně mračit, abys měl dobrou náladu... Líbí se mi. :))
14.09.2016 04:34:41 | Iva Husárková
To znám velice dobře jak chutná samota.
13.09.2016 23:32:02 | jitka.svobodova
To jsem rád, že jsou lidé, kteří to chápu a možná se i ztotožní s básní. Bývá to těžké a mnohdy to dost poznamená.
13.09.2016 23:40:06 | Vaazard