Bóje

Bóje se houpou na hladině
čas ubíhá, jak voda plyne,
ty odešla si do neznáma
já naši loď teď vedu sama...

Smáčím veslo osamělé
mrazí, studí mi po těle
když vzpomenu si najednou
že nesedíš už přede mnou...

Že místo štroka prázdné zbylo
pozemské vody opustilo...
Někde v Pánu honíš řeky
cíl vzdálený, předaleký...
Nepřetneme cíle pásku
jako kačer na provázku
tahám tvůj veslařský um
když přicházím o rozum
jak na trati jedu závod
ohlížím se vlevo, vpravo
jestli někde nespatřím
alespoň tvůj letmý stín
srmt, která mi tě vzala
naši loď na půl roztrhala

Odešla si někam pryč
do míst, ke kterým nemám klíč...

Věřím, že nebeské lodě,
vedeš ke cíli, ku pohodě,
když o život si nevyhrála...

tak v nebeském závodě,
Ti na krk zlatý vavřín dají
a tu naši zazpívají...

Osamocené vlnky teď tě hledají
Ryby z řeky smutně koukají...

Veslařské srdce oněmělo
jen 22 let se smálo...

Nepochopím ten humor osudu,
proč nadělil Ti tak málo???