Dokud se usmívám, vše je v pořádku

Anotace: Někdy slyším příběhy, které jsou velmi silné. Takové, které nemohu vyprávět. Tak alespoň napíšu báseň, aby mohla bolest odejít. Někdy až příliš často.

Vezmu bílou křídu a s ní nakreslím svět.
Tady jsem v bezpečí, sem zamnou nemůžeš.
Snad tichá motlitba prosákne do vnějšího světa,
když šeptem křičím: POMOC! POMOZTE MI NĚKDO!
A za usměvavou maskou všedního dne rukávem flanelové košile utřu si slzy.
Proč také ne. Vždyť už jsem do něj dnes utírala i svou krev.