ZTRACENÝ ČAS

Anotace: Báseň o jedné z nejhorších věcí, které se Vám mohou stát, když někoho potkáte po mnoha letech a konečně pochopíte co všechno už uplynulo co mohlo být a nikdy nebylo...

ZTRACENÝ ČAS

Kolik listí ještě na zem spadne
Kolik květin v mrazech uvadne
Kolik vloček ve stínech zchladne

Tolik let nám už tu zima vládne
Tolik hádanek mocný čaroděj uhádne
Tolik věčností nebeské krásy on ovládne

Kolik let ještě uplyne
Než ledový žár konečně zhyne
Kolik smutku údolí projde poutník
Nepoučitelný líbeznosti svůdník
Kolik nám ještě zbylo času?
V kouli z křišťálového jasu

Tolik mění se ten sen, nehybných vrásek
Potemnělých chladných zakázaných lásek
Mám strach z toho mrhání
Snad osud tomu všemu jednou zabrání

Až tam jednou cesty naše zase zkříží
A já ticha mlčení, hráze propasti se zeptám
Sdělit pohledem co nás roky tíží
Za zlata křehkosti letmé, mamonu mříží
Do ucha zdráhavě ti pošeptám
Ukončíme tok našim věčným smyšlenkám

A řeknem si tam v davu míjejíc
Mlčíc v očích zelenavě šedavých uzříc

Tolik času utápí se v tůni obvinění
Žáru srdce kamene zastínění
Jen dechu mírné zachvění
A půjdem dál jako oddělené stíny
S křížem pohřbeným do vlastní hlíny
Potřísněný krví naší věčné viny

Viny věčného času prodlení
Našeho životního rytmu koření
V pohledu utopeném davu kráčení
Naše poslední duší snoubení
S uvědoměním..
Jako vítr co do náhrobku zafoukal
Lásky totálním zničením
Ha...

Že já se do tebe kdy vůbec zakoukal....