Naděje?

Anotace: Musíme padnout na samé dno, abychom se dokázali odrazit...

Padám... Padám a nevím kam
padám tiše... nedýchám
Pohltí mě temný stín
chytí mě na dně chladný splín

Padám... padám a víc netuše
padám mlčky bez duše
utichajíc temný chlad
napříč časem utíkat

Padám do temnot nemám strach!
padám sama a tiše
padám tmou bez oblak

Padám slyšíce dout zvony
vidím světlo vzpomínek
naděje skrytá ve svitu luny.

Autor Luciuska, 10.03.2017

Přečteno 556x

Tipy 3

Poslední tipující: Cappp, Iva Husárková

Komentáře (4)

Komentujících (2)

Komentáře

12.03.2017 20:43:17 Cappp

Narovnal jsem ti tam polštáře.
Budeš padat do měkkého.
:-)

17.03.2017 14:40:41 Luciuska

A prachové peří
víří mi myšlenky
začínám věřit
na kouzlo vzpomínky.

Vzpomínka jasná jak dnešní noc
já už nemusím volat o pomoc...
Děkuji :)

17.03.2017 20:34:08 Cappp

Tak to je dobře.
I když i některé vzpomínky dokáží bolet...

Ale jde nejspíše v prvé řadě o podnět který ty myšlenky vyvolá...

20.03.2017 17:44:22 Luciuska

To je pravda :)

Uživatel