Mstivá víla

Na blatech, kde víla žila,
mnoho mužů utopila,
za slib něhy vždy je svede,
do bažiny dál je vede.

Neváhají, chtějí krásku,
ta se mstí za zrádnou lásku,
v močálu pak bídně hynou,
měli sobě vybrat jinou.

Žádné kříže, žádné hroby,
dál je duše plná zloby,
že srdce jak kámen měla,
za čas také zkameněla.