Zlomený, aneb cesta k prozření

Zlomený, aneb cesta k prozření

Anotace: Tuto báseň si může každý vyložit podle sebe, ale je asi hlavně o životě a smrti a možná i o tom, co je mezi tím. Prosím o konstruktivní kritiky a pokud z básně máte nějaké dojmy, můžete je napsat do komentáře:-)

Jako vyhaslý plamen svíčky,
již nepovstanu z popela
a vrátím se zpět do záhrobí,
jelikož má duše zmizela.

Proč popřít bych chtěl pravdu srdcervoucí,
když už nezbývá mi nic?
Jak žít bych mohl dál bez lásky v jiném srdci planoucí?
Jaký jen má to smysl, chtít od života víc?

V životě mém to přátelství naivní,
štěstí či smělá láska,
nebyla nic než jen podlá maska.

Nyní už nikdo mi to vrátit nemůže,
jelikož můj úsudek byl již učiněn a
láska nakonec bodla mne do srdce jako ostrý trn zvadlé růže.
Proto epitaf můj byl v mžiku nastíněn.

Jako zbloudilá duše zchátralá,
hledajíc světlo tam, kde jej nikdo nenalezl,
už bloudím celé věky,
během nichž jsem se po temnotě svezl.

A jakmile temnota zvrátila se v prázdno,
mrtvolné ticho zvěčnilo se navždy v mých uších,
přičemž oči mé viděly jen bílé pásmo.
Pak vytratila se všechna lidská zvrácenost.

Líbezná hudba a matčin zpěv,
začal rozléhat se v prázdnotě,
kde možná duše má spočinouti mohla,
na místě, kde jsem ještě nebyl v tomto životě.

Tichý šum moře a mohutných vln,
přinášely mé duši povadlé jistou naději,
která mohla by se proměnit v lásku,
jež bych uvítal raději.

A tak jako se inkoust rozlil na bílé plátno,
tak se opět vytratil jako temnota z mého srdce,
které poprvé pocítilo záchvěv naděje,
i když bylo to jen krátce.

Najednou objevilo se mé tělo,
opět tam, na stejném místě, kde se zrodilo.
A z všeho toho věčného utrpení,
jako zázrakem zbylo jen mé prozření.
Autor Osamělý pocestný, 17.06.2017
Přečteno 784x
Tipy 9
Poslední tipující: Frr, Iva Husárková
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zdravím! Mně se to líbí, má to hlavu a patu, možná některá slovíčka to trochu odklání, třeba v první sloce slovo jelikož...a výraz povadlá duše, to jsem ještě nikde neslyšela, ale lze si ji představit :)Možná se ti zdám moc příkrá, smrt a znovuzrození z popela jako Fénix mého srdce mám právě za sebou. Ostatně, mohla bych o tom také napsat...Ale jinak děkuji moc, jsi spřízněná krásná duše a máš horké velké srdce! Kéž by bylo šťstné, to ti tolik, tolik přeji!

16.09.2017 13:39:03 | Anděl

...tak už máš to za sebou! jak se říká...;-)konstruktivně? hezká středověká báseň...

15.09.2017 14:33:17 | bogen

Blízký mému srdci, Tvá tvorba mi bude navždy blízká..

25.08.2017 18:32:54 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

Sluníčko, tvoř:-* Jen piš a raduj se z žití:-) Protože jsi přenádherná bytost:-

22.06.2017 18:50:28 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

Jsem hluboce, hluboce, přehluboce dojatá k slzám a hodně máme spolu společného.....V to m prožívání...:-* neuveritelné...

19.06.2017 20:27:08 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí