Sama...
Sama...
Anotace: prostě sama...všici říkaj že tohle je nepravdivý.. že nikdy nebudu sama.. že mám přeci je.. ale.. ale někdy si tak opravdu přijdu =((
Sama,
zavřená mezi čtyři holé stěny pokoje,
lapená do sítí představ a iluzí
/že mě má někdo rád/
Sama
na tom světě,
kde je najednou všechno tak cizí,
nikdo mi nepodá pomocnou ruku
/jsem snad vzduch?/
všichni mě přehlíží...
Sama,
opuštěná jako kůl v plotě,
jako ztracená kulička hledající důlek,
jako pohozená panenka, kterou už nikdo nepotřeboval...
Tak sama...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Se zpožděním moc děkuji za Tvůj komentář u mého Nálatu Valentýnek...ať už mi uvěříš nebo ne...udělal mí radost zvedl mi náladu...jako pověstná ruka co se natahuje pro chlapce choulícího se na podlaze, aby ho zvedla podrbala na hlavě a řekla, že je čas dívat se před sebe.
A k tvojí básničce...pěkná...ale...nikdo tě nepřehlíží...dokonce mám ten pocit že jsem Tě tuhle zahlédl v tramvaji. Pokud tedy vystupuješ na Jiráskovu náměstí...:)
07.05.2007 15:35:00 | Košťák David
Najdi ve svém pokoji dveře... otevři je... a už nebudeš sama... uvidíš ;-)
20.02.2007 20:04:00 | Levandule
