Ze smutku

Nech slzu zhasnout na tváři
a svíci zaschnout na tvém oltáři
Vše, co bolí rozplyne se
když budeš tiše kráčet hlubokým lesem
Po hrudi stékají kapičky potu
na šlapkách cítíš chomáčky ostrých hrotů
V mysli vládne beznaděj.

Došly ti slzy?
Tak už se jen směj!
Je to smích ze smutku
jen se ti trochu zkřivila ústa
Vskutku.
Není v tom žádná emoce
přesto ses zase vzbudil zpocen

Oči se ti klíží k spaní
Už má dost tvá mysl
prachu rozmetání?
Klid teď může tě nechat odpočívat
A jediná tvoje starost je
co budeš zítra ráno snídat