Nikdy nezapomeneme

Anotace: Vždy jsem brala smrt jako vysvobození pro staré a nemocné lidi. Myslela jsem, že je krásná, dokud si nevzala dva mladé a zdravé kluky.

Ve světlech Vánočního stromku
Ve stínech Štědrovečerního veselí
Volá někdo, kdo vždy jen píše
Nepříjemný pocit vetřelý

Přijímám hovor, chtíc přát šťastné a veselé
Tón hlasu, „Posaď se.“
Zrychluje se dech, srdce začne bušit
Slzy, bolest, už začínám tušit

Jen rozhovor krátký
Kdo, kde, jak
Jak chtěla bych vzít vše zpátky
Zemřeli společně nejlepší přátelé

Já ale věřím, že tam někde jsou
Jak za života bok po boku jdou
Vzpomínají na život na Zemi
Na zážitky s námi se všemi

„Zvedám oči k mrakům
K vaším jasným zrakům
Doufám, že to cítíte
Jak nám všem moc chybíte“