Švitoří vylíhnutá ptáčata

Anotace: smutná Báseň o ptáčatech

Sbírka: Po stopách vesnice

Švitoří vylíhnutá ptáčata v lese
přišlo jaro a tváří se vesele
slunce se vyklání z nebeské pavlače
zahřívá křehká tělíčka té drobotině
však je to ta nejlepší hospodyně
kterou potřebuje každé bezbranné ptáče

Švitoří pěnkavy letící odkudsi z doubravy
neposedná peříčka vždy před odletem upraví
aby bez úhony prolétly les tmavý
jen slunce si skrz větve cestu klestí
její mláďata leží nehybně na rozcestí
a stromy dnes mají účes kadeřavý

Ptáčata vyklouzla z hnízda při poryvu
již od noci nebyla bohužel naživu
vítr je jak kočí který splašil své oře
rozházel hnízdo s mláďaty podél stezky
ač osud zachoval se k nim nehezky
přesto létají v oblacích vysoko nahoře