Loukotě se otáčí

Anotace: smutná báseň o vozkovi co jel do města pro jídlo

Sbírka: Po stopách vesnice

Loukotě se otáčí na koňském povozu
řičí kopyta v pravidelném lomozu
statkář právě odjel do města pro zásoby
hlad se pomalu dotýkal plechového kohouta
marně se pokoušel zahnat bídu do kouta
když černá kočka po střechách sápe drápem chudoby

Vozka dorazil na trh, kde voní ovoce
v kádích čerstvé ryby jako tenkrát v potoce
musí čeledín nakoupit jídla celou hromadu
aby dokázal nakrmit hladové krky celé rodiny
,,Jeď vozko už si pryč celé dvě hodiny ! ''
on, však ochutnává na pultě zrající romadur

Koňský povoz se pod tíhou jídla prohýbá
s každou další mílí, zásob povážlivě ubývá
náhle ozval se praskot dole u kola
jezením si vozka krátil dlouhou cestu nazpět
nic netušící dál z kozlíku hledí na svět
blíží se okamžik kdy své poslední hyjé zvolá

Převrátil se povoz s koňmi na vozku
který pod tíhou umírá na otok mozku
splašili se koně a utekli někam do lesa
prasklý povoz chtivé plameny zakrátko sežehly
povídali lidé jak nebohého vozku hřebci zalehli
netušili, že za vše mohla ta dřevěná kolesa