Kolty a brokovnice

Anotace: Jenže Divoký západ v tom nevidím...

Sbírka: Sonety osamělce

Hledal jsem pouhý měsíc mezi hvězdnými hvězdami,

já našel holé slunce mezi temnotou skryté,

na nebi, nad nocí, prorostl pádami,

nežil jsem, plakal jsem, hvězdy mé zbyté…

Slunce mé svítí a listuje dnem,

většinou na spodku prorostlým tmou,

do noci líbezné s přáteli jdem,

všichni jsou jen hlavou mou…

Lížu a lížu sklep mého dna,

zkřížil jsem mé Knihy, mé DNA.

Na spodku žiju, jsem sám a piju…

Nemám proč psát, slunce už zašlo,

kolty a brokovnice, pár se jich našlo.

Jsem sám a piju, na spodku bliju…