Sražené hlavy v pazourách sviní
na cestě k míru.
S krkavci od gulagů.
A zadek na polštáři
chechtá se svobodě.
Zalknutý v poměrech
s mlčením davu
postit se láskou
a plivat do ústraní.
V obrazech živých
s almužnou pod přísahou.
Nechci tak žít.
Chci tomu zahynout.
Výstižné, přesné. S tím by dozajista K.K.souhlasil, mimo posledního verše. I když v exilovém Mníšku pod Alpou velmi trpěl, nikdy držkou v zemi neryl.
--
Prozřetelnost mého otce, na konci dubna ´68:
"Neblbni, normální výměna měkolínů za tvrdolíny, vo žádný lidský tváři není řeč!
A pak po ´89 :
"Bez vyválčených středo-gubernií co je živí, nejdřív chcípnou a pak se budou mydlit mezi sebou!"
--
Zlatá slova K.K. :"Nenávidím? Ne, pohrdám!"
14.01.2019 10:47:23 | Lesan