Droga

Ach,jak naivní jsem,
Když si toto nalhávám...
Trvalo to sotva den,
Ale už zpátky do své závislosti padám.

Chvíli nic,v mé hlavě ani stopy po něm,
Doufala jsem ve výhru nad city svými,
Jako když vyhodíte dámu koněm,
Ale opět se to pokazilo pohledy tvými.

Pohledy, kterým se neubráním,
Pod kterými tak bezmocná jsem,
Pod nimi racionální uvažování ztrácím,
A cítím se v bezpečí jen.

Poslední dobou se usmíváš více,
Tím mi to moc neusnadňuješ,
Tvůj úsměv je pro mne to,co kyslík pro zmírající svíce,
Ale i ještě něco víc...
Ty celý jsi pro mne drogou.