Zklamání

Zarmoutil jsi mě a zklamal,
Ale dnes už jsi přece nebyl pln zloby.
Došlo ti vůbec,že svými slovy
Jsi mé křehké srdce lámal?

Mluvil jsi na mne, a já jen zaraženě stála,
Ve mně plakala víla a srdce mi trhal skřet,
Došla mi síla cokoliv odpovědět,
A moc jsem se bála.

Že kdybych nemlčela,
Nejspíš bych mluvou prozradila své city,
Ticho mne vrátilo do stability,
Jinak bych se asi rozbrečela.

Hodil jsi všechny do jednoho pytle odpadu plného,
I když tam většina z nás nepatří,
Avšak tebe už asi nikdo vlídného vůči nám nespatří,
A na nás už asi neuvidíš nic kladného.

Když podle tebe je toto jediné řešení,
Tak prosím, posluž si, od teď mě máš na svědomí,
Po mojí tváři se kapky slz honí,
Ráda se projdu po visutém lešení.