Sedím v lavici
Snažím se udržet palici
Usínám
Stav bezmoci
Nechoď mi už na oči
Pytle sypou se na mě
Já je sekám žiletkou
A pak jen stav v hlavě
Můj život je opět stejný jako dřív
A říkali mi jak bude líp
Snahu žádnou nemám
Do závislosti zprudka padám
Nechci se s toho dostat
Můžete se třeba posrat
Je to jenom moje věc
Já tady stojím a mám na dlani svět
Smutné...Až uvidíš větlo na konci tunelu, obrátíš směr svého pohledu. Četla jsem zajímavou úvahu. Pořád ve své mysli bojujeme s draky, kteří neexistují.
21.03.2019 09:15:25 | vlnka