Návštěvnost
Cesta špatných let
Cesta špatných let
Cesta špatných let se vleče,
každý den je stejně šedý.
Občas ňáká slza steče,
snad hezčí přijde den, ale který?
Dny míjely a míjí stále,
spousta věcí jinak je.
Někdo zemřel, jiní trpí dále.
Kdo nakonec dojde do věčného ráje?
Cesta špatných let...
Kéž mohla bych se v čase vrátit.
On to nebyl lecjaký med,
ovšem měl by mne kdo po tváři hladit.
Dnes čtvrtého máje je, 2010 roku,
dnes popraven byl smích,
přejít tak do zrychleného kroku,
nenést smutek na bedrech svých.
Cestou špatných let jdu stále,
jen plahočím se po ní sama.
Kdo ví, jak to bude dále,
nedělejme z toho drama.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskČlověk by se s tím vším měl smířit a jít dál. Jo, život je někdy dost bolestivý a nepochopitelný. Prostě vše přijmout .Věřím v lepší zítřky a jsem spokojený. Ale ten kolega prožil opravdu velkou bolest. Ach jo, snad nepříjdou další...to už by byla karma největšího kalibru.
20.08.2019 00:05:09 | Krahujec
Souhlas, život je dost krutej k některým lidem,rodinám ...tak to ale je a nic vzít zpět nejde. Trvá velmi dlouho se s tím trochu vyrovnat a fungovat v nějakých obecně normálních a přijatelných mezích,ale ta ohromná bolest nezmizí nikdy,ta tepe s člověk do posledního dechu ..
20.08.2019 00:11:50 | J.Karasová
Abych řekl pravdu, tohle dílko ve mně nastartovalo slzu. Maminka kolegy z práce dnes vyskočila z okna a zabila se. Měla těžké deprese a bolest ze smrti svého syna, kterého zavraždili. Hrozný. To je k neuvěření, co se všechno může stát.
19.08.2019 23:50:35 | Krahujec
No,to jsem nechtěla... Člověk hledá pomoc od bolesti na nejrůznějších místech, bohužel, i těch posledních a nejbolestivějších pro druhé...
19.08.2019 23:53:50 | J.Karasová
Tak tohle je těžká bolest.Pomíjivost a rezignace .Tohle hraničí s depresí a totálním osamocením.
19.08.2019 23:40:29 | Krahujec
líbí
26.06.2019 14:43:16 | Kaj
No právě "nedělejme z toho drama". Jako kdyby hrdinka sama přiznala co bylo zřejmé od začátku - že přeháněla. Kdyby opravdu žila v dramatu, neříkala by "byl popraven smích" nebo "smutek na bedrech svých". Řekla by prostě "jsem smutná" a hned by to znělo věrohodně.
25.04.2019 09:12:56 | Karel Koryntka
Ne, autorka na závěru básně rezignuje, ale to jistě bdělejšímu čitateli neunikne...a vyjádřit v básni smutek tím, že "popraven byl smích", mi přijde vhodnější a do téhle básně se hodí.
25.04.2019 10:31:51 | J.Karasová