Návštěvnost
Bolí duše
Bolí duše
až bolí tělo.
Na nebi slunce, nade mnou mrak.
Paprsky cítím a uvnitř liják.
Už chci jen řvát a ječet,
deštník nehledat.
Duše se svíjí, musím mlčet.
Budoucnost hezčí nečekat.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskmožná nečekat,ale nechat se překvapovat,jít krůček po krůčku vpřed.
28.05.2019 21:11:59 | Danger
Velmi povedené. ;-)
14.05.2019 18:26:55 | Jean-Paul Simon
To mě moc těší:)
14.05.2019 18:52:09 | J.Karasová
Zrovna první věta dělá v důvěryhodnosti jakési čertovo kopýtko. Proč neřekneme prostě "že bolí i tělo" - jak by se přirozeně slušelo, chceme-li popsat obecný stav. Vždyť je to pravda! (z bolesti duše lze až umřít) Proč ji ale zase říkáme šroubovaně, jako politik? Podobně začátek 2.sloky, v 1.řádku je hrdinka na prahu šílenství, ale v 2.řeší prkotinu - tak jak jí věřit.
Prosím nerozlob se mi, jenom upozorňuji na důležité jemnosti, které je třeba uhrát, aby naše řeč byla platná. Nejjistější cesta je absolutní upřímnost, ale ne vždy je to možné. Jinak se snažíš zřejmě vážně, za to je pochvala. Nazvat asi lépe "Bolest duše"
14.05.2019 10:22:23 | Karel Koryntka
Hledat deštník = hledat pomoc od boleti, to Vám přijde jako prkotina? Já se takto vyjadřuji a vyjadřovat budu a do politika mám, myslím, daleko...Ale díky za názor!
14.05.2019 11:32:54 | J.Karasová
Raději počkat, věřit je třeba
mrak se zas rozplyne, bolest se vstřebá, než přijde jiná...
14.05.2019 09:17:04 | Kapka
Trefně napsáno! Díky.
14.05.2019 09:39:05 | J.Karasová
Hezký, smutný, líbí se mi.
Jen v tom druhém verši (Na nebi slunce, nade mnou mrak. Paprsky cítím a uvnitř liják) mi zprvu přišlo, jakoby trošku kulhala rytmika. Ale když jsem si to přečetl víckrát, tak to funguje dobře.
Takže díky za pěkné, i když depresivní, ráno. Jdu si pro sbíječku a jdu bourat zeď, abych ze sebe tu depku vymlátil. Myslím, že mi to teď půjde jedna báseň :)
14.05.2019 08:51:24 | pendejo Noise
Tak to moc děkuji. Jste mě po ránu docela pobavil:-) Jo jo, na depku pomáhá nejlíp fyzická práce!
14.05.2019 09:00:34 | J.Karasová