Truchlící víly

Ach, v mém srdci prázdnota a temnota sídlí,
V mém těle se rozum s hormony mydlí.
Rovnováha v mžiku se ztratila,
A s ní i víla spanilá.

Jež lesy znala, a louky též,
Znala i tu neznámou věž,
Která vždy stávala tu,kde dnes jen balvany leží,
Ano,tak rychle ten čas teď beží.

Čas tak rychle běží,
Že než se naděje, už venku sněží,
A vzpomínky mu nestačí,nestíhají mizet a vznikat,
A tak vílám nezbývá, že nad minulostí vzlykat.