Odhozeni

Zůstali jsme sami
jak v poli padlé vrány
jako ten kůl v plotě
jak mince při žebrotě.

Zůstáváme spolu
u hnědého stolu
bez halasu dětí
s vráskami na pleti.

Dva koráby spolu
co vylévají vodu
a občas vítr cítí
když na ně slunce svítí.

Zapomněli na nás
jak na poslední trapas
z očí tečou slzy
snad přijde smrt brzy.