Život v rubikově kostce

Stojím si tak na nuselském mostě
a celý můj život je uzavřen v rubikově kostce
Skládám ji už přes dvacet let
a pořád nemohu složit
mám chuť jí z toho mostu dolů hodit

Stojím tu už hodinu
v krvi mám promile
a lidé co kolem prochází
na mě pokřikují tak skoč ty debile
Vylezu na zábradlí
od smrti už mě děli jen malá chvíle
na hrob mi prosím dejte růže bílé.