Po rozepři

Cloumají mnou pocity
jež nemohou být přebity.

Po chodbách se mnohdy toulám tiše,
v jejich hluku připadám si sám.
Společnost mi dělá prázdná číše,
pod okny mám svůj soukromý chrám.

Přečtu si pár řádků,
čímž před pohledy se skrývám.
Na poslední hádku
často soustředěný bývám.

Pijákem já nazván byl,
tehdy jsem nepochopil,
že šlo jen o pouhý vtip,
s nadsázkou já měl to vzít.